Počátky a založení sboru

V roce 1947 se v sokolovně v Praze - Podolí konal seminář lidového tance, kde tančili mladí folklorní nadšenci. Byl tam i muzikolog, skladatel a folklorista dr. Vratislav Vycpálek. Ten vyslovil přání, aby se tanečníci, tančící podle metodiky jeho otce, hudebníka a sběratele lidových písní a tanců Josefa Vycpálka, dali dohromady a častěji vystupovali na veřejnosti. Tak pod vedením choreografa Františka Bonuše vznikl Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka. 

Původní soubor se skládal z taneční skupiny, orchestru, smíšeného sboru, sólistů a cimbálové muziky.  

Souborem za 70 let jeho existence prošlo více než tisíc členů. Činnost Vycpálkova souboru zásadně ovlivnila rozvoj a působení velkého množství později vzniklých českých folklorních souborů.  

Smíšený sbor Josefa Vycpálka začal vystupovat samostatně 11. prosince 1950, což považujeme za počátek naší historie. 

Milena Suhradová - Spunarová (vedoucí taneční a pěvecké složky souboru Josefa Vycpálka v období 1949 - 1962) v Almanachu ke 40 letům Vycpálkovců uvádí: "Pěvecká složka Vycpálkova souboru vznikla v roce 1951. V tehdejší době se jednalo o skupinu nadšenců, kteří rádi zpívali. Jedno z prvních samostatných vystoupení bylo na Strážnických slavnostech písní a tanců v roce 1952. Poté se pěvecká složka rozrůstala, až se vytvořil sbor, který byl začleňován do programu souboru celými bloky písní za doprovodu malého orchestru. Při souboru pracovala i Malá dívčí skupina (Desítka), kterou řídili Milena Suhradová - Spunarová a Jiří Liling. (...) Pěvecký sbor pracoval do roku 1973."

Vývoj a vedení sboru v 50. a 60. letech 

sbormistři: Luděk Zenkl, Jan Ledeč, Jiří Habada, Jan Malát, Jiří Svoboda, Angelo Michajlov, Jiří Levý, Josef Tomeček, Miroslav Císař, Milena Suhradová - Spunarová, Zdeněk Stárek, Emil Pitro a další

Základem repertoáru Smíšeného sboru Josefa Vycpálka jsou od samého počátku lidové písně, které se zpívají při společných koncertech se Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka a na samostatných koncertech.

Počátkem 60. let se kromě lidových písní dostávají na program sboru i skladby klasické hudby a skladby moderních autorů. V roce 1962 sbor zvítězil v celostátní umělecké soutěži vyspělých amatérských souborů. Od roku 1963 se sbor účastní zahraničních zájezdů (Polsko 1964, Francie 1967, Německo 1968 atd.). Kronika souboru v tomto období hovoří také o Vánočním koncertu v Národním domě na Vinohradech (Ústředním kulturním domě železničářů) s uvedením České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Soubor se podílel i na Slavnostním koncertu pražských pěveckých sborů k 50. výročí založení Československa (28. října 1968).

Dlouholetí členové souboru, sbormistr a skladatel Jaroslav Krček a choreografka Alena Skálová končí svou činnost ve sboru a roku 1967 zakládají soubor Chorea Bohemica. Jeho součástí je i Malá muzika Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka.   

Vývoj a vedení sboru v 70. a 80. letech

sbormistři: Jiří Liling (1968 - 1971)

Na počátku 70. letech se soubor Josefa Vycpálka přejmenoval podle svého nového zřizovatele na Smíšený sbor Ústředního kulturního domu železničářů. Jeho koncertní činnost zahrnovala komorní koncerty s programem českých i zahraničních skladatelů (Podzimní komorní koncert v Klementinu 1971,  Vánoční koncert v Klementinu, 1971 a 1972). 

Činnost pěvecké části souboru byla ukončena v roce 1973, dále pokračovala již jen taneční složka souboru s hudebním doprovodem. Almanach ke 40 letům souboru k tomu uvádí: "Soubor zredukoval počet svých složek na taneční složku a českou lidovou muziku se sólisty zpěváky."

"Sbor nemá kde zkoušet a na několik let přerušuje svou činnost. " (vzpomínají Jiří Liling a Jiří Levý ve svém vyprávění pro kroniku Smíšeného sboru Josefa Vycpálka).

Na obnovení sboru vzpomínají členky Smíšeného pěveckého sboru Vycpálkovci následovně: 

"Rokem našeho obrození byl rok 1987, kdy slavili Vycpálkovci v Národním domě na Vinohradech 40 let od založení. Shodli jsme se i se sbormistry Jirkou Levým a Jirkou Lilingem, že nám všem sbor chybí a rádi bychom zase začali společně zpívat. Od té doby většina z nás vytrvala. Tenkrát v roce 1987 to vypadalo, že oprášíme Rybovu mši a pár lidovek a že to na schůzky jednou týdně a dva koncerty ročně vystačí. Naše ctižádost však šla výš a díky tomu máme po letech za sebou pěknou řádku akcí a před sebou zase plán na celý rok."

Vývoj a vedení sboru v letech 1987 - 2007 

sbormistři: Jiří Liling (1987 - 2005), Michal Hanuš (2005 - 2007)

První zájezd v novodobé historii sboru byl na pozvání katolického faráře v Hustopečích na Moravě (1988). V listopadu v roce 1989 jsme zpívali v katedrále v polském Opole. V letech 1991 a 1992 jsme provedli koncerty v renesančním zámku Nelahozeves. Byli jsme účastníky folklórního festivalu v Tuchoměřicích i přehlídky Kmochův Kolín. Spolupracovali jsme i s Čs. filmem (film Broučci). 

V roce 2000 se část sboru zúčastnila na pozvání starosty italského města Bibione týdenního zájezdu, kde jsme zpívali s našimi spřátelenými sbory z Vlašimi a Dobrovic. V letech 2001 a 2002 jsme se zúčastnili festivalu českých sborů Smetanovy Jabkenice. V lednu 2003 jsme zpívali Rybovu Českou mši vánoční v Křečovicích, rodišti Josefa Suka. 

Letní koncert 2005 k narozeninám sbormistra Jiřího Lilinga dirigoval Michal Hanuš, tehdy ještě student AMU v Praze, nyní sbormistr a varhaník, působící v Kutné Hoře. V říjnu 2005 jsme v kostele sv. Víta v Českém Krumlově zpívali při bohoslužbě Missa brevis Zdeňka Fibicha.  

Vývoj a vedení sboru v letech 2007 - 2017

sbormistři: Karel Loula (2007 - 2013), Stanislav Mistr (2013 - 2014), 

Marie Křovinová (2014 - 2016)

V roce 2009 jsme v Mariánských Lázních zpívali se sborem Fontána při zahájení lázeňské sezóny. 

S Komorním orchestrem Akademie (KOA) a s dalšími sbory jsme se zúčastnili v Rudolfinu již druhého provedení Beethovenovy Ódy na radost. Zaznělo tam i dvojí Te Deum (Dvořák, Loula) a několik orchestrálních skladeb význačných skladatelů. Následovalo Mozartovo Requiem a několik vánočních koncertů. 

V roce 2010 jsme kromě obvyklého repertoáru odzpívali Orffovu Carminu Buranu společně s Komorním orchestrem Akademie (KOA) v Rudolfinu. 

V roce 2011 jsme zpívali Stabat Mater Rossiniho i Dvořáka.  Na jaře jsme se zúčastnili Vycpálkovského folklorního večera v Baráčnické rychtě. Mozartovo Requiem jsme v tomto roce zazpívali nejen  na Dušičky, ale i po pohřbu Václava Havla. 

V roce 2012 jsme kromě Rossiniho Stabat Mater, Requiem a Rybovky zazpívali Mozartovu Korunovační mši v husitském kostele v Dejvicích a potřetí Ódu na radost v Rudolfinu. 

V roce 2013 nás po Golgotských reminiscencích (Dvořákova Stabat Mater, ve spolupráci s Komorním orchestrem Akademie, KOA) opustil Karel Loula a na jarní koncert dokončil naši přípravu Stanislav Mistr. Zazpívali jsme Fibichovu Missu Brevis a několik písní Čajkovského Liturgie sv. Jana Zlatoústého v kostele v Karlíně. Stanislav Mistr nás vedl rok a děkujeme mu za další povznesení úrovně našeho sboru. Na jarním koncertu 2014 jsme v dejvickém sboru Církve československé husitské zazpívali Janáčkův Otčenáš a další skladby Vivaldiho, Händela aj.

V letech 2014 - 2016 vedla náš sbor Marie Bartošová-Křovinová, který pozvedla úroveň souboru i po jiné stránce: Českou mši vánoční jsme natočili na CD.

 V roce 2015 jsme na jarní koncert na Zderaze přizvali štýrský mužský sbor Männergesangverein, zpívali jsme písně Giuseppe de Marziho, W. A. Mozarta, Zdeňka Lukáše, Leoše Janáčka a další. 

Rybovu Českou mši vánoční jsme zpívali na mnoha adventních koncertech,  tradičně v kostele sv. Salvátora na Starém Městě, dále v Betlémské kapli na Žižkově, v kulturním centru Vozovna, v Husitském sboru v Jílovém u Prahy a na koncertech ve Ctěnicích a Choceradech.